Prohodna jeskyně – Dech beroucí podívaná do Očí Boha | Bulharsko

Podpoř nás sdílením

Pokud se komukoli a kdykoli pochlubíte, že se chystáte na dovolenou do Bulharska, tak s velkou pravděpodobností dostanete otázku, jestli hodláte navštívit Zlaté písky či jiné letovisko v Bulharsku. Nicméně Bulharsko není jen Černé moře.

Bulharsko nabízí nádherné vodopády, hory tyčící se vysoko k oblakům, prostorné jeskyně, horská jezera. Proto jsme se rozhodli vytvořit malý seriál a napsat pár článků o přírodních klenotech, které stojí určitě za vidění, pokud navštívíte tuto balkánskou zemi. Prohodna jeskyně se mezi tyto přírodní klenoty právem řadí. 

Prohoda jeskyně známa jako Oči Boha

Prohodna jeskyně se nachází ve středním Bulharsku nedaleko obce Karlukovo, v krasovém údolí, které po věky věků utvářela meandrující řeka Iskar. Jak už název naznačuje – Prohodna/Průchozí – má dva vchody a délka samotné jeskyně se uvádí dvě stě šedesát dva metrů.

Prohodna jeskyně: Pohled od velkého vchodu, který dosahuje výšky 45 metrů

Prohodna jeskyně: Pohled od velkého vchodu, který dosahuje výšky 45 metrů

Prohodna jeskyně je známá i pod názvem Oči Boha, a to díky dvěma velkým otvorům, které se nacházejí vysoko v klenutém stropě a připomínají oči. Známější se stala téměř mýtická fotografie, kdy v jednom z otvorů je vyfocený měsíc v úplňku. Každopádně jeskyně dokáže návštěvníky učarovat i za bílého dne. Právě zde si člověk uvědomí svoji malost a s obdivem a pokorou obdivuje velkolepé dílo Matky přírody.

Prohodna jeskyně se sice netěší světové známosti jako bulharská přímořská letoviska, ale i během všedního dne je tu dost živo. Určitě patří mezi ty nejvyhledávanější přírodní atrakce. Dokládá to i skutečnost, že byla roce 2010 jeskyně přidána Bulharským turistickým svazem na seznam 100 bulharských lokalit. Na tomto seznamu se nachází nejvýznamnější kulturní, historické a přírodní památky, které stojí v Bulharsku za návštěvu.

Výchozí bod Sofie

Pokud se rozhodnete navštívit Bulharsko po vlastní ose, tak nejspíš dojedete autobusem, nebo doletíte letadlem do hlavního města Sofie. Nebojte se Sofie, jako obecně vnímaného hlavního a frekventovaného města….Sofie je trochu jiná než třeba Praha. Člověk si zde po cestě může odpočinout a dokáže přes Booking sehnat ubytování i do 30 leva na osobu. To vše hezky v centru, takže nespí někde „na hromadě“ v hostelu.

Dá se i dobře najíst za slušný peníz v restauracích na hlavní třídě. Pokud se rozhodnete si udělat pro začátek malý výlet, tak mohu doporučit vodopád na Bojanském potoce, který je asi 15km od centra. O Sofii a Bojanském vodopádu si povíme něco více třeba v příštím díle.

Cesta vlakem

Ze Sofie se dá vyrazit do jeskyně i na otočku.

Pojedete ze Sofie vlakem ráno do stanice Karlukovo. Vlak jezdí ze Sofie přibližně co dvě hodiny a většinou se přesedá ve stanici Mezdra. Většina cesty ze Sofie do Karlukova vede podél řeky Iskar, která se hluboce zařezávala po dlouhá tisíciletí do vápencového a pískovcového podloží, a tím vytvořila nádherné hluboké údolí. Z okna vlaku se tak nabídne dechberoucí podívaná na skalní útvary, které dosahují výšky až tří set metrů.    

Měl jsem docela hrůzu z cestování bulharským vlakem, když jsem viděl nepřehledné nádraží v Sofii. Naštěstí jsem našel stránky BDZ, kde stačí zadat odkud a kam hodláte cestovat, a vyskočí vám vhodný spoj, výpis zastávek, v kolik a kde vlak zastavuje, a pak i cena lístku. Nakonec stačí dojít na pokladnu říct: „Dobrý den, chtěl bych bilet na nejbližší vlak do… “ 

Pohled do údolí na obec Karlukovo a meandrující řeku Iskar

Pohled do údolí na obec Karlukovo a meandrující řeku Iskar

Pokud se rozhodnete prozkoumat i zajímavé okolí kolem Prohodne jeskyně, tak doporučuji třeba dojet do města Cherven Brjag a tam se ubytovat třeba v hotelu Таганрог nedaleko nádraží (cena pro jednoho cca do 30 leva).

Karlukovo

Vlaková stanice Karlukovo je uprostřed pustiny. Dá se říci, že tato zastávka slouží spíše pro nakládaní vytěženého materiálu nedaleko vápencového lomu. K našemu cíli se dá dojít po silnici. Trošku naši cestu budou znepříjemňovat nákladní auta vozící natěžený materiál. Přibližně po půl hodině dorazíme na parkoviště před Národním jeskynním domem Petera Tranteeva. 

Národní jeskynní dům Petera Tranteeva

Peter Tranteev byl vůdčí osobností bulharského jeskyňářského hnutí minulého století. Jako student se stal členem První bulharské speleologické společnosti.

Koncem roku 1949 na základě vládního nařízení bylo zrušeno mnoho nezávislých veřejných sdružení, a to včetně speleologické společnosti.

Peter Tranteev však výzkum jeskyní organizoval dál pod hlavičkou legálních sdružení. Nadále bojoval za obnovení Speleologické společnosti. Na jeho popud byla dne 14. srpna 1958 založená Republiková komise pro jeskyně a jeskynní turistiku, předchůdce dnešní Bulharské speleologické federace. Do konce svého života stál v jejím čele. 

Na jeho popud byl byl vystavený Národní jeskynní dům, který v dnešní době funguje jako restaurace a dá se využít i pro konání konferencí. Z terasy se naskýtá nádherný pohled na údolí a řeku Iskar. 

Skalní kaple sv. Marina

Od jeskynního domu můžeme pokračovat po směru šipek, po kterých sestoupíme cestou k odbočce na skalní kapli sv. Mariny. Skalní kaple se nachází pod skalním převisem. Původní kaple pochází z 13. století, ale do nedávné doby se z kaple moc nezachovalo. Začátkem 21. století se jeskyňáři a další dobrovolníci rozhodli, že kapli obnoví a uvedou ji do stavu, v jakém byla před sedmi stoletím. Ke kapli vede trochu adrenalinová cestička, po dřevěném můstku a přes římsu nad řekou. U kaple se nachází skalní studánka, kde se můžete osvěžit a napít. 

Skalní kaple sv. Marina

Skalní kaple sv. Marina

Od kaple se  vrátíte zpět k odbočce a sestoupíte do žlebu a pokračujete dál doleva. Po chvíli vás žleb dovede až k portálu jeskyně nad žlebem. Pokud máte sebou světlo, dá se zalézt dovnitř a prozkoumat temná zákoutí jeskyně. 

Prohodna jeskyně

Když pokračujete dále žlebem, po pár desítkách metrů dojdete k velkému vchodu jeskyně Prohodna. Do jeskyně se neplatí žádné vstupné a je zcela volně přístupná. Terén je nenáročný a během dne je dostatečně osvětlen slunečním svitem. Otvory ve stropě, které proslavily jeskyni, se nacházejí přibližně v půlce jeskyně, takže Oči nás sledují po celou naši cestu v jeskyni.

Mezi místními lidmi se traduje legenda o tom, že když prší, krůpěje deště padající přes Oči jsou slzami Boha. Po dvě stě šedesáti metrech dojdete jeskyní k druhému malému vchodu. 

Před jeskyní u malého vchodu je stánek, kde se dají koupit suvenýry spojené s jeskyní a Bulharskem. Pokud budete pokračovat dál, cesta od jeskyně vás dovede na silnici, po které se dá dojít na stanici Karlukovo. Pokud jste si nekoupili zpáteční lístek, můžete jej zakoupit přímo ve vlaku. 

Kam dál? 

Pokud se rozhodnete zůstat déle a podívat se po zdejší krajině, tak jistě nebudete litovat. Dá se podívat na Skalnite kukli, Tektonski greben-Kaleto, Reseleški Kukli či vodopád Skoka. Vše je nedaleko obce Reselec, ke které se dá přiblížit vlakem a nebo využít cestu taxíkem, který vyjde přibližně 10 Kč za kilometr. 

Fotogalerie k článku: fb.com…


Hledáme redaktory:

Baví tě cestovat, fotit a psát? Chtěl bys sdílet své poznatky z cest a inspirovat další lidi, kam na výlet? Napiš nám na náš email:  preshumna(@)seznam(.)cz


Sledujte nás na sociálních sítích:


Nejnovější články:

  • Hrad Helfenburk – Hrádku se zmocnila tlupa loupeživých opic | Ústecký kraj
    Hrad Helfenburk se nachází na pomezí CHKO Českého středohoří a Kokořínska nedaleko obce Úštěk v Ústeckém kraji. Byl vybudován ve 14. století na pískovcovém ostrohu, který ční nad údolím Hradeckého potoka. Zřícenina skalního hradu dokáže učarovat mnoha návštěvníkům. O její malebnosti svědčí i skutečnost, že si kulisy hradu pro své záběry vybral nejeden filmový štáb – např. pro film Dva na koni, jeden na oslu, O bílé paní…
  • Z hradu na hrad středním Krušnohořím od O. Grezlové | Knižní ochutnávka
    Z hradu na hrad středním Krušnohořím V prosinci vyšla u nakladatelství Regia, v edici Tajemné stezky, další zajímavá kniha Z hradu na hrad středním Krušnohořím od Otilie K. Grezlové. Ve spolupráci s nakladatelství Regia jsme vám další knižní ochutnávku.Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“…
  • Hrad Krašov – dle báje svým jménem požehnaný i kněžnou Libuší | Česko
    Hrad Krašov se tyčí na skále nad Brodeslavským potokem, který ústí do řeky Berounky nedaleko malé vesničky Bohy v Plzeňském kraji. Byl vybudován v třináctém století za účelem ochrany staré obchodní a vojenské cesty, která vedla podél břehů řeky Berounky. Pokud se rozhodne, že si uděláte výlet na hrad Krašov, tak určitě nebudete litovat. Čeká vás výprava na jeden z nejstarších gotických hradů v Čechách, který se nachází v krajině…
  • Mlžnou krásou Rychlebských hor od Miroslava Kobzy | Knižní ochutnávka
    Na podzim letošního roku vyšla v nakladatelství Regia, v edici Tajemné stezky, nová kniha Mlžnou krásou Rychlebských hor od Miroslava Kobzy. Rozhodli jsme se, že vám ji představíme v nové rubrice Knižní ochutnávka. Kniha Mlžnou krásou Rychlebských hor pojednává o tajemných Rychlebských horách. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství…
  • Manínska tiesňava – nejužší soutěska ve střední Evropě | Strážovské vrchy
    Manínska tiesňava se nachází na území CHKO Strážovské vrchy nedaleko města Považská Bystrica. A na jedné cestě se nedaleko od Manínské tiesňavy nachází také Kostolecká tiesňava. Obě tyto tiesňavy – chcete-li česky soutěsky – mají svá nej. Manínska je nejužší soutěskou nejen na Slovensku, ale podle mnohých zdrojů i v celé střední Evropě. Kostolecká tiesňava pak má svůj rekord v Kostoleckém dómu…

 

Podpoř nás sdílením