Manínska tiesňava – nejužší soutěska ve střední Evropě | Strážovské vrchy

Kostolecky dom

Manínska tiesňava se nachází na území CHKO Strážovské vrchy nedaleko města Považská Bystrica. A na jedné cestě se nedaleko od Manínské tiesňavy nachází také Kostolecká tiesňava. Obě tyto tiesňavy – chcete-li česky soutěsky – mají svá nej. Manínska je nejužší soutěskou nejen na Slovensku, ale podle mnohých zdrojů i v celé střední Evropě. Kostolecká tiesňava pak má svůj rekord v Kostoleckém dómu, který je údajně největším skalním převisem na Slovensku.

Je celkem jedno jestli jsou soutěsky držitelky zmíněných rekordů nebo ne, pokud se rozhodnete je navštívit, čeká vás příjemně strávený den v nádherné přírodě.

CHKO Strážovské vrchy

Strážovské vrchy se nacházejí nedaleko česko-slovenských hranic. Pro spoustu lidí jsou Strážovské vrchy neznámým pojmem. Pro milovníky přírody však nabízejí mnoho zajímavého, co stojí určitě za vidění.

Vystupují z údolí řeky Váh, která Strážovské vrchy odděluje od území Bielych Karpat a Javorníků. Nejvyšší hora Strážovských vrchů, Strážov, se tyčí do výšky 1213 metrů nad mořem a za ideálního počasí se po vystoupání na vrchol nabídne nádherný pohled. Na jedné straně úžasný výhled přes hranici na moravské pohoří Beskyd, Javorníku a Bílých Karpat. Na druhé straně lze spatřit vrcholky Malé i Velké Fatry, Povážského Inovce či Strážovských vrchů jako jsou Sůlovské skály či Manín, pod kterým se nachází Manínska tiesňava.

Pohled z vyhlídky Puklá skála na Malý Manín

Pohled z vyhlídky Puklá skála na Malý Manín

Ve Strážovských vrších a jejich blízkém okolí je toho opravdu hodně k vidění a dá se zde strávit celá dovolená. Pokud nemusíte šlapat do dvou tisíců a postačí vám menší kopečky, tak věřím, že Strážovské vrchy jsou pro vás ideálním místem pro její strávení. I když ono vyšlapat na Velký Manín nebo na samotný Strážov, dá taky pěkně zabrat.

Cesta směr Manín

Pokud se na výpravu nevydáte autem, tak se sem dá dostat celkem dobře z České republiky vlakem a busem.

„Spodní“ cesta vede z Veselí nad Moravou do Nového Mesta nad Váhom kde přesednete na vlak do Považské Bystrice. Odkud pak jezdí autobus do výchozího bodu Považská Bystrica, Považská Teplá autocamp – Manínska tiesňava. „Středním“ spojem je vlak z Olomouce do Považské Bystrice. „Horní“ cesta je z Ostravy do Žiliny, odkud jezdí jak vlaky ČD, tak soukromých dopravců. A ze Žiliny vlakem do stanice Považská Teplá, a pak autobusem, nebo se dá jít pěšky 3km. 

Pokud nevyrazíte do Manína na jednodenní výlet, lze využít autokemp Manínska tiesňava k přenocování. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se jedná snad o nejlevnější kemp na Slovensku. Co jinde člověk zaplatí za pobyt ve stanu, tak zde se platí za bydlení v chatce. To je způsobeno zřejmě skutečností, že od svého vzniku do dnešních dní kemp neprošel výraznější rekonstrukcí. Pokud jste nenáročný cestovatel, tak vám takové ubytování bohatě postačí. Pokud si zakládáte na určitém komfortu, tak přes booking se dá najít po okolí mnoho možností ubytování. 

Veľký Manín 

Ať už se rozhodnete pro nocleh v kempu nebo pro jakoukoliv jinou alternativu, tak kemp vám dobře poslouží jako výchozí bod. U kempu je parkoviště i stánek s občerstvením, a tak se zde dá zaparkovat i posilnit před tím, než vyrazíte na výpravu.

Od parkoviště se vydáte po žluté značce do kopce. Po necelém kilometru dojdete ke studánce s pramenem Záluské kyselky. Zde je vhodné udělat si zásobu vody na túru. Osobně si na kyselku k pramenu chodím i během pobytu v kempu. Po doplnění vodních zásob pokračujete dál ve stoupání po žluté značce. Místy se po pravé straně objeví výhled do údolí řeky Váh a jednu z místních dominant – zříceninu středověkého Považského hradu, který se vypíná na skále nad řekou.

Považský hrad – jedna z dominant zdejšího kraje

Považský hrad – jedna z dominant zdejšího kraje

Po asi třech kilometrech stoupání po žluté turistické značce dojdete k odbočce k vrcholu Veľkého Manína. Z odbočky je to na vrchol cca půl kilometru a vede k němu neznačená cesta. Veľký Manín svojí výškou 890 metrů nad mořem je nejvyšší vrch Súľovských vrchů. Na vrcholu se nachází kamenná mohyla. Samostatný vrchol je zarostlý a tak se zde žádných výhledů do kraje nedočkáte. 

Pukl skála a Partizánska jeskyně  

O nádherné výhledy však nebudeme ochuzeni. Z vrcholu Veľkého Manína se vrátíme zpět na žlutou turistickou značku a pokračujeme dál v cestě po žluté. Po necelém kilometru dojdeme k turistickému rozcestníku Vápencová jaskyňa, odkud vede několik neznačených cestiček k vyhlídkám.

První je vyhlídka u přístřešku. Druhá je známá u místních jako Puklá skála a to díky tomu, že skála, která vystupuje ze svahu nad údolí má v sobě hlubokou puklinu. Z této vyhlídky se naskytne nádherný výhled do Manínského údolí a na Malý Manín, který je jen o sedmdesát sedm metrů menší, než jeho velký bratr. Třetí vyhlídka je nad Patrizánskou jaskyňou a u Skalního okna, kde se nám otevře výhled na Kostoleckou tiesňavu a Súľovské skaly. 

Na vyhlídce u Skalního okna se nám otevře výhled na Kostoleckou tiesňavu a Súľovské skaly

Na vyhlídce u Skalního okna se nám otevře výhled na Kostoleckou tiesňavu a Súľovské skaly.

Z vyhlídky se dá sestoupit a vyšplhat do Partizánské jaskyne, která má přibližně délku dvacet metrů. Jak název napovídá, tak jeskyni využívali během války partyzáni jako svůj úkryt. 

Kostolecká tiesňava

Od jeskyně sestoupíme po cestě, která nás dovede na žlutou turistickou značku a po ní dojdeme k turistickému rozcestníku Pod Veľkým Manínom. Zde se napojíme na žlutou značku, která nás dovede do obce Záskalie, odkud pokračujeme po červené turistické značce doprava po silnici, která nás po půl kilometru dovede do Kostolecké tiesňavy. 

Kostolecka tiesňava vznikla zařezáváním Manínského potoka do vápencového bradla Drienovka. Touto erosní činností se od bradla oddělila část nazývaná Kavčia skala. Pod vrchem Kavčia skala se nachází dominanta tiesňavy, Kostolecký dóm, který se též nazývá Strecha Slovenska. Kostolecký dóm je údajně největší skalní převis na Slovensku. 

Manínská tiesňava

Z Kostolecké tiesňavy se vydáme zpět po červené značce do obce Záskalie a odtud po silnici, která nás dovede od útrob Manínské tiesňavy. 

Stejně jako Kostoleckou tak i Manínskou tiesňavu svoji činností utvořil Manínský potok, který vápencové Manínské bradlo rozřízl na dvě části – na Malý a Veľký Manín. Skrz tiesňavu vede asfaltová silnice. I když je právem označována jako nejužší ve střední Evropě, může se vám stát, že cestou tiesňavou se na vás z ničeho nic ze zatáčky vyřítí autobus. V sezóně jsou zdejší skály oblíbeným cílem hlavně lezců a tak je zde poměrně čilý provoz.

Hlavní trasa tiesňavou je po silnici podél Manínského potoka. Dá se udělat odbočka ke skále nad Rozprávkovou lúčkou, kde je symbolický hřbitov horolezců. Odtud vede cestička na vyhlídku a k jeskyni pod Černokňažníkom odkud je výhled na tiesňavu. 

Po návratu zpět na cestu, nás silnice dovede až k parkovišti u autokempu, odkud jsme na túru vycházeli. 

Kam dál?

Pokud se zde zdržíte déle, určitě stojí za návštěvu zřícenina středověkého Považského hradu. Považský hrad je jednou z místních dominant tyčící se nad údolím Váhu a vaší pozornosti rozhodně neunikne. Celý den se dá strávit výpravou do Súľovských skál, jejichž majestátnost jsme mohli obdivovat v pohádce Král sokolů. Nebo se můžete vydat na  Súlovský skalní hrad a Hlbocký vodopád, Hričovský hrad a tak bych mohl pokračovat a přidávat další a další zajímavá místa. 

Odkaz na mapu trasy: https://mapy.cz/s/guhanocafo

Fotogalerie k článku: fb.com…


Hledáme redaktory:

Baví tě cestovat, fotit a psát? Chtěl bys sdílet své poznatky z cest a inspirovat další lidi, kam na výlet? Napiš nám na náš email:  preshumna(@)seznam(.)cz



Sledujte nás na sociálních sítích:

Nejnovější články:

  • Bigarský vodopád – rekviem za jeden unikátní vodopád světa | Banát
    Bigarský vodopád se nachází v národním parku Cheile Nerei – Beusnita. V oblasti, která je známa našincům jako rumunský Banát. The World Georaphy vydal v roce 2013 seznam osmi jedinečných vodopádů světa, kde se na prvním místě umístil právě Bigarský vodopád. V pondělí 7. června 2021 přišla smutná zpráva – ve večerních hodinách se utrhl blok tvořený nánosem travertinu a zřítil se k zemi. Bigarský vodopád…
  • Otomar Dvořák: Soutěskami Českého krasu | Audioknižní ochutnávka
    Tato kniha nás zavede i na pohádkový hrad Karlštejn, klášter ve stínu gigantického útesu ve Sv. Janu pod Skalou, prastaré hradiště Tetín nebo rozsáhlé Koněpruské jeskyně s dílnou středověkých padělatelů mincí, ale především nám odhalí zákoutí neprávem opomíjená. Spatříme jeskyně, v nichž poustevníci sv. Prokop a sv. Ivan sváděli vítězný zápas s mocnostmi pekelnými, u trampských ohňů vyslechneme legendy o děsivém fantomu opuštěných lomů…
  • Hrad Pravda – romantické místo setkávání dnes i v minulosti | PP Džbán
    Na pomezí okresů Louny, Kladno a Rakovník se nachází přírodní park Džbán. Vytváří tak pomyslnou hranici mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Pozoruhodnou krajinu Džbánska utvářeli geologické procesy zdvižením křídové tabule vysoko nad krajinu. Vzniklo tak poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné územ, které je ceněno díky své geomorfologii území…
  • Hrad Helfenburk – Hrádku se zmocnila tlupa loupeživých opic | Ústecko
    Hrad Helfenburk se nachází na pomezí CHKO Českého středohoří a Kokořínska nedaleko obce Úštěk v Ústeckém kraji. Byl vybudován ve 14. století na pískovcovém ostrohu, který ční nad údolím Hradeckého potoka. Zřícenina skalního hradu dokáže učarovat mnoha návštěvníkům. O její malebnosti svědčí i skutečnost, že si kulisy hradu pro své záběry vybral nejeden filmový štáb – např. pro film Dva na koni, jeden na oslu, O bílé paní…
  • Z hradu na hrad středním Krušnohořím od O. Grezlové | Knižní ochutnávka
    Z hradu na hrad středním Krušnohořím V prosinci vyšla u nakladatelství Regia, v edici Tajemné stezky, další zajímavá kniha Z hradu na hrad středním Krušnohořím od Otilie K. Grezlové. Ve spolupráci s nakladatelství Regia jsme vám další knižní ochutnávku.Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“…

 

Podpoř nás sdílením