Hrad Krašov – dle báje svým jménem požehnaný i kněžnou Libuší | Česko

Hrad Krašov
Hrad Krašov se tyčí na skále nad Brodeslavským potokem, který ústí do řeky Berounky nedaleko malé vesničky Bohy v Plzeňském kraji. Byl vybudován v třináctém století za účelem ochrany staré obchodní a vojenské cesty, která vedla podél břehů řeky Berounky. Pokud se rozhodne, že si uděláte výlet na hrad Krašov, tak určitě nebudete litovat. Čeká vás výprava na jeden z nejstarších gotických hradů v Čechách, který se nachází v čarokrásné krajině.
Malebnou krajinou k hradu

Pokud nevlastníte auto, dostupnost hradu je trochu složitější. Nejbližší je autobusová zastávka s názvem Bohy, Rohy. O víkendu sem nejede žádný autobus a ani do nějaké okolní vesnice. O víkendu se dá nejblíže dostat spojem do obce Kralovice a pak pěšky na hrad (cca 11 km). Ve všední dny jede autobus na zastávku Bohy, Rohy, ale jen v třikrát denně. Pro příjezd je ideální zvolit obec Kozojedy, kam jezdí autobusy častěji (i přímé z Plzně). Na hrad Krašov je to pak cca 6 km po modré značce.

Hrad Krašov - pohled z hradu na řeku Berounku

Hrad Krašov – pohled z hradu na řeku Berounku

Pokud se vydáte na hrad autem, zaparkujte u statku Rohy. Na hrad Krašov vede žlutá turistická značka (cca 2 km). Žlutou turistickou trasu kopíruje i naučná stezka Krašov, která informuje o historii hradu, osadě a okolní přírodě. Cesta vede také přes přírodní rezervaci Krašov, kterou tvoří skalnaté údolí Brodeslavského potoku.

Trochu historie…

Paměť hradu Krašov sahá až do třináctého století, kdy získává Jetřich Hroznata za své věrné služby českému trůnu od krále Václava I. panství Kralovicku. Zde nechal na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Mže – jak se ještě do sedmnáctého století říkalo celému toku Berounky – vybudovat kamennou pevnost k obraně staré obchodní a vojenské cesty, která vedla podél břehů řeky Mže. Hrad sloužil převážně k obraně sídelního královského hradu Týřov, a proto zde byla silná vojenská posádka.

Během své historie několikrát změnil majitele. V roce 1785 byl hrad opuštěný a začal chátrat. V roce 1931 učitel Václav Tomeš z nedaleké obce Hodyně zakládá Spolek pro záchranu zřícenin hradu Krašova. Spolek se rychle začal rozrůstat a ještě koncem roku 1931 aktivně započal na hradě s pracemi na záchranu hradu.

Od roku 1933 se spolek snaží o odkoupení hradu a jeho historického okolí, které v té době patřilo rodu Metternich – Winneburgů. V roce 1937 je spolek úspěšný a za cenu 39 917 korun pozemek odkupuje.

Hrad Krašov patří mezi nejstarší gotické hrady u nás

Hrad Krašov patří mezi nejstarší gotické hrady u nás.

Spolek pracuje po celou dobu své existence přes všemožná úskalí na obnovení hradu a nedalekého mlýnu, který k hradu náleží. Zlom přichází v září 1979, kdy žádá ONV Plzeň – sever o vydání veškerých písemností a dokumentací. Všechen majetek spolku se tak stal vlastnictvím státu a spolek byl oficiálně byl zrušen. Následně je hrad Krašov státem zakonzervován, ale díky nezodpovědnému chování některých návštěvníků v následujících letech, dochází k jeho chátrání.

Po revoluci vzešla snaha obnovit spolek a navázat tak na jeho bohulibou činnost. A tak v březnu roku 1991 vzniká Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova. Následně jsou započaty práce a snaha o znovuzískání hradu do majetku spolku. Hrad Krašov je po složitém jednání v roce 2009 po opětovném odkoupení zase v majetku spolku.

Současnost

Ještě nedávno byl hrad volně přístupný, ale spolek musel po častých návštěvách jedinců, kteří si nevážili práce ostatních, opatřit vstupní bránu vraty. Hrad je tak otevřen jen během přítomnosti někoho ze spolku. Většinou je otevřený během víkendů a každodenně během letních prázdnin. Aktuální informace o možnosti vstupu na hrad lze najít na stránkách spolku nebo na facebooku.

Z hradu se zachovala se okrouhlá věž, do skály vytesaná cisterna a opravené zbytky hradního paláce. Během návštěvy hradu se vám naskytne několik nádherných výhledů na údolí Berounky.

Jak hrad Krašov ke svému jménu přišel?

Každý hrad má svoji legendu či pověst a jinak tomu není ani u Krašova. Ta jeho vypráví o Krasavě prvorozené dceři kněžny Libuše a Přemysla Oráče, která se zamilovala do Jaroslava, syna knížete kmene Mžanů. Osud těm dvěma zamilovaným však nepřál a mezi rody se rozhořel svár a ze zásnub sešlo.

Jaroslav své lásce, nešťastné Krasavě, řekl: „Jdi po řece Míze až tam, kde nad zelenou loukou je skála vysoká a tam na té skále hrad, který pro tebe, má milá, do tří let postavím. Tam nás bohové ochrání, tam i Peruna usmířím!“

Po třech letech čekání vypravil Jaroslav tajně svoji družinu k Vyšehradu a Krasavu unesl. Marně Přemysl vysílal posly, aby našel svoji dceru, ale vracející se poslové vždy na otázku: Našli?“, odpovídali: „Nenašli“. Zoufalý otec se dokonce obrátil i na Mžany, ale ti sami hledali svého syna Jaroslava.

Kněžna Libuše se radila s bohy a prosila je o pomoc. Ve snu se zjevil hrad na skále nad řekou. Kněžna poznala řeku Mízu a se svojí družinou se vydala proti proudu řeky. Na večer třetího dne spatřila skálu a na ní hrad, který viděla ve svém snu. Od radosti zvolala: „Krašo- mé dítě – Krašo!“ a velebná ozvěna v tom kouzelném údolí ji s ozvěnou vrátila: „Krašov! – ašov! – o – v – v!“ Na hradě našla svoji ztracenou dceru Krasavu po boku Jaroslava.

Krátce na to se sešeli knížata Čechů a Mžanů na hradě a radovali z nalezení svých ztracených dětí. Svár mezi rody pominul a staré  přátelství bylo obnoveno. Tu se ptali Jaroslava jak se hrad jmenuje. Jaroslav však nevěděl jaké jméno hradu dát. Obrátil se s prosbou o pomoc na kněžnu Libuši. Moudrá Libuše s úsměvem řekla: „Sám se ten hrad ozvěnou nazval – Krašov se jmenuje.“

Cesta z hradu

Pro návrat k autu se nabízí navázat na žlutou značku, po které jsme přišli a pokračovat dál do údolí Berounky, kde žlutá značka končí a napojuje se na modrou turistickou značku vedoucí k rozcestníku Bohy, odkud se dá dále pokračovat necelý kilometr ke statku Rohy. Cesta je příjemná a vede krásnou přírodou. Můžete se však ještě zastavit u Podkrašovského mlýna a pozdravit místního vodníka Vojtu.

—

Odkazy:

Hledáme redaktory:

Baví tě cestovat, fotit a psát? Chtěl bys sdílet své poznatky z cest a inspirovat další lidi, kam na výlet? Napiš nám na náš email:  preshumna(@)seznam(.)cz

Sledujte nás na sociálních sítích:

Nejnovější články: