Hrad Helfenburk – Hrádku se zmocnila tlupa loupeživých opic | Ústecký kraj

Hrad Helfenburk

Podpoř nás sdílením

Hrad Helfenburk se nachází na pomezí CHKO Českého středohoří a Kokořínska nedaleko obce Úštěk v Ústeckém kraji. Byl vybudován ve 14. století na pískovcovém ostrohu, který ční nad údolím Hradeckého potoka. Zřícenina skalního hradu dokáže učarovat mnoha návštěvníkům. O její malebnosti svědčí i skutečnost, že si kulisy hradu pro své záběry vybral nejeden filmový štáb – např. pro film Dva na koni, jeden na oslu, O bílé paní nebo pro pohádku O zatoulané princezně.

Z Úštěku na hrad

Pokud se na hrad Helfenburk vydáme vlakem, jako výchozí bod nám poslouží zastávka Úštěk, odkud vede na hrad žlutě značená turistická stezka. Ta nás povede přes historické centrum obce, které je tvořeno pozdně gotickými měšťanskými domy, dále kolem muzea čertů a Pikartské věže. Následně po starých schodech sestoupíme dolů do údolí Úštěckého potoku. Žlutá značka dále vede po silnici až k autobusové zastávce Úštěk, Lhota, rozc. 0.7, kde uhneme ze silnice a budeme pokračovat údolím Hrádeckého potoka až k Ptačímu dolu, odkud začíná stoupání k hradu. Celá trasa dlouhá přibližně šest kilometrů je příjemnou procházkou jen je třeba počítat s tím, že část cesty vede po silnici.

Hrad Helfanburk - na ochoz hradní věže je třeba vystoupat 145 schodů a pak budete mít okolní krajinu jako na dlani

Na ochoz hradní věže je třeba vystoupat 143 schodů. Pak má návštěvník okolní krajinu jako na dlani.

Pokud se vydáte na hrad Helfenburk autem, ideální místo pro parkování je Parkoviště Ostré, odkud vede červeně značený okruh – přes Ptačí důl je to na hrad necelé dva kilometry. Pokud se vydáte na hrad Helfenburk z Ústeckého kraje, může být pro vás výhodné zakoupení celodenní jízdenky DUK, která pro jednoho stojí 140 Kč a dá se na ní jezdit celý den v Ústeckém kraji. Pro dvě dospělé osoby (plus čtyři děti od 6 do 15 let) stojí stejná jízdenka 240 Kč. Více informací lze dohledat na stránkách Ústeckého kraje.

Hrad Helfenburk

Hrad byl postavený v první polovině 14. století pány z Klinštejna. Nejednou změnil majitele i podobu svých hradeb. Jako poslední z majitelů se uvádí pan Vilém z Ilburka. Po vymření jeho rodu v roce 1538 na hradě žilo jen služebnictvo, což vedlo k jeho postupnému zpustnutí. V roce 1622 byl hrad Helfenburk vyrabován císařskými vojáky a vyhořel.

Opuštěný a chátrající hrad Helfenburk v roce 1887 koupil průmyslník Josef von Schroll. Zříceninu začal upravovat. Opravil rozbořené třetí patro třicet metrů vysoké věže, kterou pak využíval jako své letní sídlo.

V šedesátých letech dvacátého století se správy hradu ujala skupina dobrovolníků pod vedením odborného pracovníka Okresního vlastivědného muzea v Litoměřicích Františka Fišera. Dobrovolníci hrad vyčistili, provedli archeologický průzkum studny, začali hrad opravovat a udržovat.

Současným majitelem hradu Helfanburk je obec Úštěk v jehož katastru se hrad nachází. O správu hradu se stará spolek Hrádek, který má hrad dlouhodobě v nájmu. 

Prohlídka hradu

Hrad je volně přístupný a neplatí se na něj vstupné. O víkendu – v době, kdy je na hradě přítomen někdo ze spolku Hrádek – je prohlídka rozšířená o možnost vystoupat po 143 schodech na ochoz hradní věže, ze kterého je výhled na okolní krajinu, kterou má návštěvník rázem jako na dlani. U členů spolku se dá zakoupit tištěný průvodce a další suvenýry spojené s hradem. I takto lze skromně podpořit jejich úsilí o zachování hradu budoucím generacím.

Hrad Helfenburk byl vybudovaný na hřebenu pískovcové skály

Hrad Helfenburk byl vybudovaný na hřebenu pískovcové skály.

Pokud na hrad zavítáte, učaruje vám svou velikostí a mohutností hradeb s cimbuřím, které jsou přizpůsobeny skále, na které je hrad postavený. Vlastně má vše, co má správný skalní hrad mít – studnu, konírnu, cisternu, kapli, padací mosty. Přestože ty se již nezachovaly, stále lze rozpoznat v terénu a na hradě, kde byla umístěna hlavní brána. Návštěvníci zde mohu spatřit i původní dubovou hřídel šlapacího kola, která sloužila k tahání vody ze studně. Na hradbách stojí za povšimnutí i prevét pro stráže, ze kterého na vojska obléhající hrad padaly nehezké věci.
Věděli jste?

Slovo prevét je odvozeno od latinského privatus – což znamená soukromí či privát. Ze slova prevét zase vzniklo slovo prevít, což je hanlivé označení pro špatného a zlého člověka. Stejný úděl postihl vlastně i slovo hajzl, který pochází z německého häusel – scheißhäusel – což se dá přeložit jako kadibudka.

Pověst o tlupě loupeživých opic

Bylo nebo nebylo – jak už to u pověstí bývá, spíš nebylo, než bylo… Šel krajem cizinec, kterému dělaly společnost opice. Ty se však ve službách cizince necítily moc dobře, a tak se rozhodly, že „vobrátí fusekle, zahnou kramli“ – neboli prachsprostě utečou.

Útěk se jim zdařil a po nedlouhém bloudění zdejším krajem si opičáci našli ideální místo na živobytí – opuštěný hrad Helfenburk. Do práce se jim moc nechtělo, a tak se dali na dráhu zločinu. Číhali na náhodné kolemjdoucí a ty pak okrádali. Nebo podnikali loupeživé výpravy na vydatné svačiny drvoštěpů.  Zdejší prostý lid nikdy před tím opice neviděl, a tak je nejednou považoval za zplozence pekel.

Netrvalo však dlouho a domorodcům došla trpělivost. Vyzbrojili se vším, co bylo po ruce a uspořádali trestnou výpravu na loupeživé opice. Opice však byly všemi mastmi mazané a před rozzuřeným davem vylezly do korun stromů. Ještě dlouho zněl účastníkům výpravy v uších opičí smích, kterým dávaly opice najevo rozhněvanému davu, že s nim pěkně vypekly.

Nic však netrvá věčně… Ani krutovláda jedné tlupy loupeživých opic! K navrácení věcí do starých pořádků bylo povoláno vojsko. Byla to krutá a krvavá bitva. Dlouho se nevědělo, kdo vlastně bude vítězem. Nakonec měla armáda nad opicemi navrch. Opice byly jednou pro vždy poražené a drvoštěpové si zase mohli nechávat své chleby s  tvarohem na pařezu bez obav, že jim je nějaký „zplozenec pekla“ sní.

Možná si řeknete: „Výjev hrůzy jako z filmu Planeta opic“…. Je ale zcela možné, že se tato pověst zakládá na pravdě. Místnímu hradu říkali Affenburk (Opičí hrad).  A událost o  krutovládě loupeživých opic zaznamenal v roce 1679 jezuita a historik Bohuslav Balbín, který prý žil v nedalekých Liběšicích.

Je vlastně jedno, jestli je historka pravdivá, nebo není… Pokud se rozhodnete navštívit hrad Helfenburk, nebudete určitě litovat. Právem patří mezi mé oblíbené hrady, a to už jsem jich navštívil nepočítaně. A když návštěvu hradu Helfenburk spojíte i s prohlídkou nedalekého historického městečka Úštěk, pokocháte se nejen čerty ve zmíněném muzeu, ale můžete navštívit i další místní zajímavosti – muzeum pohlednic, historické sklepení, nebo ptačí domky

Odkazy:

 

Přidat na Seznam.cz


Hledáme redaktory:

Baví tě cestovat, fotit a psát? Chtěl bys sdílet své poznatky z cest a inspirovat další lidi, kam na výlet? Napiš nám na náš email:  preshumna(@)seznam(.)cz


Sledujte nás na sociálních sítích:

Nejnovější články:
  • Hrad Helfenburk – Hrádku se zmocnila tlupa loupeživých opic | Ústecký kraj
    Hrad Helfenburk se nachází na pomezí CHKO Českého středohoří a Kokořínska nedaleko obce Úštěk v Ústeckém kraji. Byl vybudován ve 14. století na pískovcovém ostrohu, který ční nad údolím Hradeckého potoka. Zřícenina skalního hradu dokáže učarovat mnoha návštěvníkům. O její malebnosti svědčí i skutečnost, že si kulisy hradu pro své záběry vybral nejeden filmový štáb – např. pro film Dva na koni, jeden na oslu, O bílé paní…
  • Z hradu na hrad středním Krušnohořím od O. Grezlové | Knižní ochutnávka
    Z hradu na hrad středním Krušnohořím V prosinci vyšla u nakladatelství Regia, v edici Tajemné stezky, další zajímavá kniha Z hradu na hrad středním Krušnohořím od Otilie K. Grezlové. Ve spolupráci s nakladatelství Regia jsme vám další knižní ochutnávku.Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“…
  • Hrad Krašov – dle báje svým jménem požehnaný i kněžnou Libuší | Česko
    Hrad Krašov se tyčí na skále nad Brodeslavským potokem, který ústí do řeky Berounky nedaleko malé vesničky Bohy v Plzeňském kraji. Byl vybudován v třináctém století za účelem ochrany staré obchodní a vojenské cesty, která vedla podél břehů řeky Berounky. Pokud se rozhodne, že si uděláte výlet na hrad Krašov, tak určitě nebudete litovat. Čeká vás výprava na jeden z nejstarších gotických hradů v Čechách, který se nachází v krajině…
  • Mlžnou krásou Rychlebských hor od Miroslava Kobzy | Knižní ochutnávka
    Na podzim letošního roku vyšla v nakladatelství Regia, v edici Tajemné stezky, nová kniha Mlžnou krásou Rychlebských hor od Miroslava Kobzy. Rozhodli jsme se, že vám ji představíme v nové rubrice Knižní ochutnávka. Kniha Mlžnou krásou Rychlebských hor pojednává o tajemných Rychlebských horách. Kraj hlubokých údolí, průzračných potoků, starých hradů, zaniklých vesnic a v podzemí ukrytého nezměrného bohatství…
  • Manínska tiesňava – nejužší soutěska ve střední Evropě | Strážovské vrchy
    Manínska tiesňava se nachází na území CHKO Strážovské vrchy nedaleko města Považská Bystrica. A na jedné cestě se nedaleko od Manínské tiesňavy nachází také Kostolecká tiesňava. Obě tyto tiesňavy – chcete-li česky soutěsky – mají svá nej. Manínska je nejužší soutěskou nejen na Slovensku, ale podle mnohých zdrojů i v celé střední Evropě. Kostolecká tiesňava pak má svůj rekord v Kostoleckém dómu…

Podpoř nás sdílením