Děčínský Sněžník – výlet na naši nejvyšší stolovou horu | Labské pískovce

Kamenná rozhledna stojí na Děčínském Sněžníku již od roku 1864

Díky nespočetnému množství různotvarých pískovcových skalních útvarů a stolových hor jsou Labské pískovce společně s Českým Švýcarskem označovány jako evropská Arizona. Pokud zavítáte na sever Čech naskytne se vám mnoho možných turistických cílů, které stojí za návštěvu. Pokud si za hezkého počasí za svůj cíl zvolíte na naši nejvyšší stolovou horu, Děčínský Sněžník, určitě nebudete litovat.

 Z Děčína do Jílového

Děčínský Sněžník se nachází na severozápadě, přibližně sedm kilometrů od města Děčín. Z Děčína se dá dostat přímým autobusovým spojem Děčín – Jílové, Sněžník, který jede z Děčína od nádraží. Naše cílová stanice je Jílové, Sněžník, restaurace Hraničář odkud dál budeme pokračovat po červené turistické značce.

Pokud se vydáme autem, tak ideální místo na zaparkování je placené parkoviště u Restaurace Hraničář.

Kamenná rozhledna stojí na Děčínském Sněžníku již od roku 1864

Kamenná rozhledna stojí na Děčínském Sněžníku již od roku 1864

Pokud pojedeme autobusem až na konečnou Jílové, Sněžník, tak můžeme vyrazit po zelené turistické značce, která vede kolem tzv. Švédského hřbitova a po přibližně kilometru a půl se napojuje na červenou značku.

Děčínský Sněžník

Od restaurace Hraničář půjdeme po červené značce, která vede po asfaltové cestě.  Po necelém kilometru červená značka odbočuje z cesty vpravo na lesní pěšinu, po které pokračujeme dál. Tato pěšina nás dovede až na samotnou náhorní plošinu stolové hory Děčínský Sněžník. Ten svojí nadmořskou výškou 723 metrů je naší nejvyšší stolovou horou.  Po pravé straně se nám otevírá krajina a nespočet výhledů na město Děčín a okolní kopce Českého středohoří, Lužických hor a Děčínské vrchoviny.

Rozhledna Děčínský Sněžník

Po dvou kilometrech dojdeme po červené značce ke kamenné rozhledně na Děčínském Sněžníku. Tato rozhledna tyčící se do výšky třicet tři metrů byla vybudována v roce 1864. Původně měla sloužit jako jeden ze bodů trigonometrické sítě, na kterém se dohodly Rakousko, Sasko a Prusko. Tehdejší majitel děčínského panství hrabě František Antonín Thun, namísto běžné stavby dřevěné vyměřovací věže, povolal z Drážďan významného saského architekta Karla Moritze Haenela a ten navrhl 33 metrů vysokou kamennou věž v tehdy módním alžbětinském slohu. Věž od počátku vzbuzovala zájem výletníků, takže hrabě Thun brzy najal strážce, který za mírný poplatek na rozhlednu pouštěl zájemce.

Za pěkného počasí se z horního ochozu nabízí pohled na celé České Švýcarsko, na Milešovku, Sněžku, Ještěd, Jedlovou či na Říp. Rozhledna je otevřená stejně jako bufet, kde si lze, po zaplacení vstupného a proti záloze, půjčit klíč.

Drážďanská vyhlídka

U rozhledny je bufet a restaurace, kde je možné se občerstvit. Od rozhledny pokračujeme dál po červené turistické značce, která nás vede pěšinou u pravého okraje stolové hory, což umožňuje nádherný pohled do krajiny. Zhruba po kilometru odbočíme z turistické značky na neznačenou cestu, která nás po osmi stech metrech dovede k asfaltové cestě a po ní dojdeme až k odbočce na Drážďanskou vyhlídku.

Děčínský Sněžník nabízí mnoho výhledů do okolí

Děčínský Sněžník nabízí mnoho výhledů do okolí

Z cesty odbočíme doprava a po čtyřiceti metrech přijdeme na skalní terasu, která je známá jako Drážďanská vyhlídka. Za pěkného počasí lze vidět padesát kilometrů vzdálené Drážďany a nepřehlédnutelné jsou stolové hory Saského Švýcarska. Je nutné nepřehlédnout stolovou horu Königstein na které je vybudována pevnost, která je jednou z největších horských pevností v Evropě.

Kam dál? 

Z vyhlídky můžeme dál pokračovat neznačenou pěšinou vedoucí vlevo od asfaltové cesty v místě, kde jsme odbočovali k vyhlídce. Tato cesta vede podél okraje stolové hory a my si můžeme užít ještě několik nezapomenutelných vyhlídek. Zhruba po půl kilometru se napojíme na červeně a zeleně značenou cestu, po které jsme vystoupali na náhorní plato stolové hory. A budeme pokračovat dolů po zelené turistické značce k Švédskému hřbitovu. Je tu umístěn dřevěný kříž na kamenné mohyle. Ten zde postavil v minulém století bývalý starosta Děčína a provozovatel kavárny Franz Luft na památku svého vnuka, který padl v druhé světové válce. Od hřbitova pokračujeme dál k autobusové zastávce Jílové, Sněžník odkud jezdí autobusy do Děčína. 

Tiské stěny

Další možností kam se vydat z Děčínského Sněžníku, jsou Tiské stěny. Od Drážďanské vyhlídky budeme pokračovat po asfaltové cestě a po čtyři sta metrech dojdeme do míst, kde se na cestu napojuje červená turistická značka k restauraci Hraničář a budeme po ní pokračovat čtyři kilometry, než dojdeme do Ostrova k rozcestníku. Z Ostrova navážeme na zelenou značku, která nás dovede přes skalní město až turistické chatě Tisá. Zde je vstup do Tiských stěn. Během sezony se vybírá poplatek za vstup do skal 30 Kč. Skalní město je dost velké a dá se tu toulat několik hodin. Z Tisé pak jezdí autobus do Ústí nad Labem. K Tisé se vrátíme v nějakém z dalších článků.

Fotogalerie k článku: fb.com…

 


Hledáme redaktory:

Baví tě cestovat, fotit a psát? Chtěl bys sdílet své poznatky z cest a inspirovat další lidi, kam na výlet? Napiš nám na náš email:  preshumna(@)seznam(.)cz


Sledujte nás na sociálních sítích:

Nejnovější články:
  • Bigarský vodopád – rekviem za jeden unikátní vodopád světa | Banát
    Bigarský vodopád se nachází v národním parku Cheile Nerei – Beusnita. V oblasti, která je známa našincům jako rumunský Banát. The World Georaphy vydal v roce 2013 seznam osmi jedinečných vodopádů světa, kde se na prvním místě umístil právě Bigarský vodopád. V pondělí 7. června 2021 přišla smutná zpráva – ve večerních hodinách se utrhl blok tvořený nánosem travertinu a zřítil se k zemi. Bigarský vodopád…
  • Otomar Dvořák: Soutěskami Českého krasu | Audioknižní ochutnávka
    Tato kniha nás zavede i na pohádkový hrad Karlštejn, klášter ve stínu gigantického útesu ve Sv. Janu pod Skalou, prastaré hradiště Tetín nebo rozsáhlé Koněpruské jeskyně s dílnou středověkých padělatelů mincí, ale především nám odhalí zákoutí neprávem opomíjená. Spatříme jeskyně, v nichž poustevníci sv. Prokop a sv. Ivan sváděli vítězný zápas s mocnostmi pekelnými, u trampských ohňů vyslechneme legendy o děsivém fantomu opuštěných lomů…
  • Hrad Pravda – romantické místo setkávání dnes i v minulosti | PP Džbán
    Na pomezí okresů Louny, Kladno a Rakovník se nachází přírodní park Džbán. Vytváří tak pomyslnou hranici mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Pozoruhodnou krajinu Džbánska utvářeli geologické procesy zdvižením křídové tabule vysoko nad krajinu. Vzniklo tak poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné územ, které je ceněno díky své geomorfologii území…
  • Hrad Helfenburk – Hrádku se zmocnila tlupa loupeživých opic | Ústecko
    Hrad Helfenburk se nachází na pomezí CHKO Českého středohoří a Kokořínska nedaleko obce Úštěk v Ústeckém kraji. Byl vybudován ve 14. století na pískovcovém ostrohu, který ční nad údolím Hradeckého potoka. Zřícenina skalního hradu dokáže učarovat mnoha návštěvníkům. O její malebnosti svědčí i skutečnost, že si kulisy hradu pro své záběry vybral nejeden filmový štáb – např. pro film Dva na koni, jeden na oslu, O bílé paní…
  • Z hradu na hrad středním Krušnohořím od O. Grezlové | Knižní ochutnávka
    Z hradu na hrad středním Krušnohořím V prosinci vyšla u nakladatelství Regia, v edici Tajemné stezky, další zajímavá kniha Z hradu na hrad středním Krušnohořím od Otilie K. Grezlové. Ve spolupráci s nakladatelství Regia jsme vám další knižní ochutnávku.Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří budeme pokračovat směrem na východ. Uvidíme, že tato část Krušných hor je o poznání „jinačejší“…

Podpoř nás sdílením