Bigarský vodopád – rekviem za jeden unikátní vodopád světa | Banát

Bigarský vodopád se nachází v národním parku Cheile Nerei – Beusnita. V oblasti, která je známa našincům jako rumunský Banát. The World Georaphy vydal v roce 2013 seznam osmi jedinečných vodopádů světa, kde se na prvním místě umístil právě Bigarský vodopád. V pondělí 7. června 2021 přišla smutná zpráva – ve večerních hodinách se utrhl blok tvořený nánosem travertinu a zřítil se k zemi. Bigarský vodopád tak přišel o část toho, co ho dělalo výjimečným.

Světový unikát mezi vodopády

Bigarský vodopád patří svojí výškou osmi metrů mezi středně vysoké vodopády. Po celé věky je tvořený kousek po kousku usazováním vápence na svých stěnách. Tím postupně vznikl travertinový hrb, který dal vodopádu originální vzhled. Voda stékající po tomto hrbu porostlém mechem vytvářela vodní závoj, který padal do řeky Minis. Při obdivování vodopádu z druhého břehu vám s trochou fantazie mohl připomínat medúzu.

Bigarský vodopád leží na 45. rovnoběžce. Byl označován jako nejkrásnější nejen v Rumunsku, ale dokonce i na světě. S prvním lze bez pochyb souhlasit. Ovšem hodnocení jako „nejkrásnější vodopád světa“ je trochu odvážné. Viděl jsem malý kousek světa a vím, že jsou země, kde přeteče voda přes větší kámen a do mapy se to zapíše jako vodopád. A pak jiné, kde potkáte na svých cestách dech deroucí vodopády, které nenajdete v žádném průvodci. Každopádně není pochyb o tom, že každý vodopád má své kouzlo a je něčím výjimečný.

Bigarský vodopád v roce 2019.

Právě travertinový hrb porostlý mechem, po kterém stékala dolů voda krasového pramene Bigar, činil vodopád výjimečným. Pramen Bigar vyvěrá necelých dvě stě metrů od vodopádu. Odvodňuje krasové pohoří, jehož svahy se zvedají na pravém břehu řeky Minis. Voda bohatá na vápenec, která vyvěrá v této krasové oblasti, stéká přes mechem pokryté stěny vodopádu. Mech z vody odebírá oxid uhličitý, a tím dochází k srážení a usazování travertinu.

Legenda o nešťastné lásce

Bylo by až k nevíře, kdyby se k tak čarokrásnému místu jako je Bigarský vodopád nepoutala nějaká magická legenda. Ta, o zdejším vodopádu, je o lásce a velké oběti.

Legenda vypráví o rolníkovi a jeho ženě, kteří kdysi dávno žili v Almažském údolí. Jsou spolu šťastní, ale trápí je, že nemohou mít dítě. Jedné noci se ženě ve snu zjeví čarodějnice a řekne jí, že pokud se napije z pramene pod skalou, narodí se jí dívka. Nesmí se však do nikoho zamilovat, jinak zemře. Žena vyslyšela radu zjevenou ve snu a vydala se ke skále. Napila se z pramenu, který vyvěral pod skalou a nedlouho poté se jí narodila holčička.

Z malé holčičky vyrostla překrásná dívka, která očarovala svým pohledem každého ve svém okolí. Každý z mládenců toužil získat její srdce, ale srdce dívky patřilo mládenci Bigarovi.

Bigarský vodopád vypovídá příběh o lásce, která překonala hranice lidského bytí, ale i o tom, že láska neznamená jen štěstí, ale i obětování.

Otec, strachující naplnění smrtelné kletby, dívku zavřel do jeskyně nad pramenem. Zoufalý nářek panny uslyšela čarodějnice, která jí pravila:

„Jediné, co můžu pro tebe udělat, je proměnit tvé vlasy ve vodopád, po kterém budou stékat tvé slzy. Hukot padající vody přivede k tobě toho, kterého miluješ. V tomto světě však nikdy nebudete moci spolu žít. Tvůj milý se bude muset utopit ve tvých slzách a ty zemřeš s ním, abyste se znovu narodili v jiném světě, v Zemi naplněné touhy.“

Vše se stalo tak, jak řekla čarodějnice. Vodopád zůstal, aby vyprávěl nejen příběh o lásce, která překonala hranice lidského bytí, ale i o tom, že láska neznamená jen štěstí, ale i obětování.

Kdo je viník destrukce vodopádu? Člověk nebo příroda?

V pondělí 7. června 2021 svět oblétla smutná zpráva. Ve večerních hodinách se utrhl z vodopádu mohutný blok tvořený nánosem travertinu a zřítil se do koryta řeky Minis.

S první hypotézou, kdo je na vině destrukce vodopádu, přichází turistický průvodce Mircea Jumanca. Sděluje světu, že destrukci vodopádu způsobila lidská činnost. Na vině má být pstruží farma Valea Minis, která pro své sádky odebírá vodu přímo od pramene. Omezený tok tak způsobil, že skála neměla své přirozené prostředí a díky tomu se zřítila.

Toto tvrzení vyvrací zástupci státního podniku Romsilva (obdoba české Agentury ochrany přírody a krajiny), která destrukci vodopádu označuje za přírodní proces, protože blok se utrhl vlastní vahou nahromaděného travertinu. Pstruží farma Valea Minis existuje více než třicet let a za celou historii není známa žádná okolnost, která by měla relevantní vliv na Bigarský vodopád.

Bigarský vodopád v budoucnu?

Destrukce vodopádu je smutná, ale takový je kras. Voda statisíce let mění jeho podobu. Rozpouští, utváří, přesouvá, zanáší a boří. Voda je živel, který dává krasu unikátní podobu. Třeba obrovské jeskyní dómy, které obdivujeme při návštěvě jeskyní, existují také díky vodě a její ničivé síle. Na začátku je to jen voda, která teče přes škvíry a rozpouští vápenec. Český krasový unikát – propast Macochu – můžeme rovněž obdivovat jen díky takové destrukci.

A Bigarský vodopád? Třeba zde má příroda v plánu ještě více dechberoucí podívanou. Jen si musíme ještě pár stovek nebo tisíců let počkat. Možná se vám to zdá dlouho. V krasu však čas utíká trochu jinak. O tom přece vypráví i vodopád. Musíme se vzdát něčeho, co nás těší teď, abychom se v budoucnu mohli radovat z něčeho většího. Stejně jako dívka a hoch Bigar.

Pak je tu ještě jedna možnost. Jelikož se investovalo mnoho peněz do cestovního ruchu kolem vodopádu, může se stát, že vyvstane snaha nějak upevnit skalní blok nazpět. Bude mít ještě vodopád své kouzlo? Těžko říci. Je to ale běžný jev, který se provádí třeba ve veřejně přístupných jeskyních. Něco upadne, tak se to dá nazpět. Sám jsem zvědavý na další osud vodopádu.

Vesnice Bigar versus Bigarský vodopád

Na Banátu se nachází několik vesnic, kde žije česká komunita, která sem přišla na počátku 19. století. Mezi nejznámější a pro české turisty nejvyhledávanější patří Gerník, Rovensko, Svatá Helena, Eibentál, Šumice a Bigar. Já rád jezdím do Svaté Heleny.

Poprvé jsem se tam vydal s partou neznámých lidí, kteří pár hodin před odjezdem hledali ještě někoho do auta. Žádné velké plánování. Večer jsme si řekli, že jedeme a ráno jsme sedli do auta a vyrazili. Vše bylo bez problémů a nuda nebyla. Já tak našel další krásné místo, kam se rád vracím a vždy mě překvapí něčím novým a zajímavým.

Když jsme se balili a chystali na cestu domů, rozhodli jsme se, že se ještě někde zastavíme. Paní domácí nám doporučila, že se máme zastavit v nedaleké vesnici Bigaru, kde je nejkrásnější vodopád Rumunska. Přišlo nám to jako super nápad. Vodopády má snad každý rád. Tak jsme se rozloučili a vyrazili do Bigaru.

Bigar je poklidná vesnička s necelou stovkou obyvatel. Nic však nenaznačovalo, že by tam byl nějaký světový unikát. Zastavili jsme se osvěžit v krámku. Krátce na to tam přišel i pan farář, který šel z velikonoční mše a přisedl si k nám. Po krátkém povídání jsme mu řekli, že hledáme Bigarský vodopád. Pobaveně nám sdělil, že nejsme ani první a asi ani poslední, kdo sem zavítal za stejným účelem. A s úsměvem nás ujistil, že ho zde hledáme marně, protože vesnice Bigar a Bigarský vodopád mají jen shodné jméno.

Řekli jsem si, že se tam zastavíme příště. Já jsem měl možnost navštívit Bigarský vodopád dvakrát. Byla to vždy příjemná zastávka, i když to znamenalo odbočit z naší hlavní trasy. Někde jsem četl, že když člověk navštíví nové místo, stane se součástí jeho světa. Banát mám rád a starý dobrý Bigarský vodopád mi v něm bude chybět.

Fotogalerie k článku zde>>

Nejnovější články

Hledáme redaktory

Baví tě cestovat, fotit a psát? Chtěl bys sdílet své poznatky z cest a inspirovat další lidi, kam na výlet?
Napiš nám na náš email: preshumna(@)seznam(.)cz